Naši kamarádi z Dieburgu
Krátký článek od Lídy Kusé z 9.B o týdnu německé/anglické konverzace s žáky z naší partnerské školy v Dieburgu.
Dne 2. května nastal ten den, kdy přijeli naši kamarádi z Dieburgu, u kterých jsme v březnu strávili nezapomenutelný týden. Netrpělivě jsme čekali na nádraží a těšili se na shledání. Když vlak dorazil a všichni vystoupili, tak jsme se po velkém vítání rozešli domů společně s našimi německými kamarády.
Druhý den jsme šli ráno do školy, kde se s námi první dvě hodiny učili. Pak nás přivítali na Magistrátu města Mladá Boleslav, kde naši kamarádi dostali malé dárky. Odpoledne byl vyhlášen turnaj ve florbalu, který jsme si všichni užili. Po oficiálním programu se většina z nás dohodla, že společně vyrazíme do bazénu.
V pátek jsme se sešli u školy, abychom se dozvěděli něco o Mladé Boleslavi díky Metalové cestě. Po návratu jsme si šli uvařit oběd do naší školní kuchyňky. Na jídelníčku byla pizza, která se nám povedla, a moc jsme si pochutnali. Program tím nekončil, protože ve Škoda Muzeu jsme měli domluvenou prohlídku.
V sobotu jsme našim kamarádům připravili program v rodinách. Někteří jeli na Ještěd, jiní na bobovou dráhu, někdo byl i na lodičkách a samozřejmě by se našlo spousta jiných zážitků.
V neděli jsme jeli na výlet do Prahy, na který jsme se všichni těšili. Kruté bylo pouze brzké vstávání. V Praze jsme měli naplánovanou procházku po památkách, o kterých každý český žák musel něco vědět, aby to v němčině sdělil všem ostatním. Viděli jsme například Pražský hrad, Karlův most a Staroměstské náměstí. Šli jsme také na Petřín, kde jsme navštívili zrcadlový labyrint. Domů jsme se vrátili až večer a byli jsme všichni moc unavení, ale plní zážitků.
V pondělí jsme jeli vlakem do Bozkova. Tam jsme se byli podívat v Bozkovských dolomitových jeskyních. Měli jsme tam dohodnutou prohlídku jak v českém, tak v německém jazyce. Prošli jsme se hezky lesem a jako zážitek bylo setkání s místním psem Oldou, který byl nadmíru přátelský. Po příjezdu domů jsme se připravovali na rozlučkový večer. Čekal nás bowling v Nepřevázce a samozřejmě také konverzování, abychom si ještě všechno pověděli. Na závěr jsme společně pustili lampion přátelství, i když jsme se trochu báli, aby náhodou něco neshořelo, ale nakonec letěl krásně vysoko.
V úterý ráno jsme vyprovodili naše kamarády na nádraží, odkud všichni odjeli domů do Německa. Většina z nás toto loučení obrečela.Vzhledem k tomu, že už od března, kdy jsme my byli v Dieburgu, máme založenou společnou skupinu, takže zůstáváme i nadále v kontaktu.
Lída Kusá, 9.B
